|
|
Design novorozeneckého inkubátoru
Brávková, Markéta ; Tvarůžek, Martin (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design novorozeneckého inkubátoru. Práce se zabývá vlastním návrhem designu stacionárního inkubátoru, který splňuje základní technické, ergonomické i sociální požadavky s ohledem na využití moderních technologií a materiálů. Rovněž přináší nový pohled na tvarové řešení daného tématu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s gastrickou sondou
Ziková, Tereza ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o gastrickou sondu u novorozenců hospitalizovaných v perinatologických centrech na odděleních resuscitační, intenzivní a intermediární péče. Teoretická část této práce přináší ucelený přehled relevantních poznatků týkajících se gastrických enterálních sond, indikací a technik pro zavedení. Cílem empirické části této práce je zmapování ošetřovatelské péče a postupů, které sestry používají při zavádění a kontrole polohy gastrických sond. Výzkumnou metodou bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci dotazníku vlastní konstrukce. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v šesti perinatologických centrech z celkového počtu dvanácti center na území České republiky. Jedná se o tyto pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Gynekologicko- porodnická klinika 1.LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice České Budějovice, a.s., Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Most o.z., Fakultní nemocnice v Motole, Krajská zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. Analyzováno bylo celkem 156 dotazníků z původních 270 distribuovaných, návratnost tedy činila 58%. Z výsledků vlastního výzkumného šetření je patrné, že postupy při zavádění a kontrole polohy gastrické sondy na neonatologických odděleních nejsou jednotné. Na závěr je...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s kyslíkovou terapií
Dubská, Aneta ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o novorozence s kyslíkovou terapií a jejími specifiky. Dále práce obsahuje přehlednou analýzu znalostí respondentů souvisejících s oxygenoterapií u novorozenců. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce popisuje zásady podávání kyslíku, způsoby jeho podávání, nejčastější stavy vyžadující oxygenoterapii a její komplikace. Pro získání těchto informací jsou mnohdy klíčové základní poznatky v neonatologii, na které tato práce poukazuje. Také je zde stručně charakterizována základní ošetřovatelská péče o novorozence s kyslíkovou terapií. Cílem empirické části práce je komparace získané analýzy znalostí sester vybraných odborných pracovišť, a to novorozeneckého oddělení a porodního sálu. Výzkumnou metodou empirické části této práce bylo kvantitativní výzkumné šetření, zaměřené na znalosti dětských sester, porodních asistentek a sester jiného pracovního zařazení, pracujících na neonatologických oddělení, či porodních sálech. Dotazník o 21 položkách byl vytvořen pouze pro tuto bakalářskou práci a byl zadáván anonymně. Výsledky šetření prokázaly, že znalosti dětských sester a porodních asistentek v pečování o novorozence s kyslíkovou terapií jsou bohatší než znalosti porodních asistentek a sester...
|
|
|
Informovanost matek v péči o fyziologického novorozence
Drmelová, Anna ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice péče o fyziologického novorozence a o informovanosti žen (matek) v jednotlivých okruzích dané péče. V teoretické části práce jsou popsány základní ošetřovatelské intervence a postupy v péči o novorozence od jeho příchodu na svět, přes následný pobyt na novorozeneckém oddělení až k jeho propuštění do domácí péče. V úvodu jsou definovány základní pojmy a definice v oblasti porodnictví a neonatologie. Pozornost je věnována problematice specifické péče o novorozence v časném poporodním období, důležitosti a významu vzájemné spolupráce mezi rodiči a zdravotnickým personálem v době pobytu v nemocničním zařízení a veškerým nezbytným bodům edukace rodičů po porodu. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření, zpracování dat a komparace vlastních výsledků práce s výsledky již dříve realizovaných studií. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře jsou matky informovány o průběhu hospitalizace na novorozeneckém oddělení, o průběhu samostatné ošetřovatelské péče o novorozence v časném poporodním období a jak vysokou informovanost a zkušenost mají v oblasti celkové péče o novorozence. Součástí výzkumného šetření jsou také položky zjišťující individuální míru jistoty matek v jednotlivých oblastech péče o svého novorozence. Prezentace vlastního...
|
|
|
The study of mitochondrial energy-metabolism maturation
Křížová, Jana ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Rauchová, Hana (oponent)
Během nitroděložního vývoje savců se plod nachází hypoxickém prostředí. Pro umožnění správné postnatální adaptace na vnější podmínky je v tkáních plodu po narození nezbytný rychlý přechod z glykolytického na oxidativní metabolismus zajišťovaný mitochondriemi. Mitochondriální maturace je složitý proces, který je přesně regulován, mimo jiné i na transkripční úrovni. Pomocí technik jako je analýza mikročipů, kvantitativní PCR, měření enzymových aktivit nebo hladiny koenzymu Q jsme v jaterní tkáni a kosterním svalu potkanů popsali akceleraci mitochondriálního metabolismu v perinatálním období a výsledky korelovali s analýzou u člověka. Ze 1546 testovaných mitochondriálních genů jsme u potkana zjistili statisticky významné rozdíly v expresi u 1119 z nich v játrech a u 827 ve svalech. K nejvýznamnější změně v expresi genů došlo v játrech mezi 20. a 22. dnem březosti, což naznačuje, že plod potkana je připraven na přechod do vnějších podmínek nejméně 2 dny před narozením. Změny hladiny koenzymu Q u potkana i člověka ukazují, že množství koenzymu Q je v prenatálním období nízké, po narození se zvyšuje v obou tkáních. Atypickou kinázu Coq8ap jsme popsali jako enzym, jehož exprese se po narození významně zvyšuje. Byla již dříve predikována jako regulátor biogeneze koenzymu Q, ale substráty i mechanismus...
|
|
|
Zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců
JELÍNKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Komfort a bezpečí je klíčovou součástí péče o novorozence a kojence. Bakalářská práce se zaměřuje na pohled dětských sester a matek při zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence, způsob edukace matek dětskou sestrou v této oblasti a způsob zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence matkou v domácím prostředí. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo popsat pohled dětských sester na zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Druhý cíl byl zjistit způsob edukace matek v oblasti zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Třetím cílem bylo popsat pohled matek na zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců a posledním zvoleným cílem bylo zjistit způsob zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců matkami v domácím prostředí. Teoretická část bakalářské práce definuje pojmy novorozenecké a kojenecké období, zabývá se lidskými potřebami, zvláště pak potřebou jistoty a bezpečí a lásky a sounáležitosti. Teoretická část rovněž popisuje možnosti zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců, jako jsou skin to skin kontakt, bonding, koupel novorozence včetně péče o kůži, správnou manipulaci, bezpečný spánek, a nakonec i využití baby masáží, aromaterapie a šátkování. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření metodou dotazování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů s dětskými sestrami a matkami novorozenců a kojenců. Analýza dat proběhla pomocí metody tužka papír. Následně byly vytvořeny kategorie hloubkových rozhovorů zvlášť pro dětské sestry a zvlášť pro matky. U dětských sester bylo vytvořeno pět kategorií: Zajištění potřeby jistoty a bezpečí z pohledu dětských sester, Způsob provedení edukace dětskou sestrou, Obsah edukace, Využití alternativních metod v péči o dítě z pohledu dětských sester a Příprava na péči o dítě. U matek bylo také vytvořeno pět kategorií, mezi které patří: Zajištění potřeby jistoty a bezpečí z pohledu matek, Edukace, Spánek, Využívání alternativních metod v péči o dítě z pohledu matek a Výbavička pro dítě. Ke kategoriím byly následně vytvořeny odpovídající podkategorie. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dětské sestry i matky mají stejný pohled na zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence. Shodly se, že je potřeba, aby matka byla s děťátkem v neustálém kontaktu, mazlila se s ním, chovala ho, mluvila na něj a byla milující. Výzkumné šetření ukázalo také, že matky nejsou nedostatečně edukovány v oblasti manipulace s novorozencem a kojencem a v oblasti bezpečného spánku. Na základě výsledků výzkumného šetření byly vytvořeny dva edukační letáky obsahující zásady správné manipulace a zásady bezpečného spánku novorozence a kojence.
|
|
|
Manipulace a handling novorozence pro správný psychomotorický vývoj
HYŠKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá manipulaci a handlingem novorozence pro správný psychomotorický vývoj. Řeší, jaký vliv má manipulace a handling na vývoj novorozence, jak by měli rodiče provádět správný handling a manipulaci s novorozencem. Jsou zde diskutovány nejčastější chyby rodičů při manipulaci a handlingu. V teoretické části je definován novorozenec a jeho psychomotorický vývoj. Jsou popsány obecné zásady handlingu a manipulace včetně jejich správné a nesprávné formy. Je zde uveden i handling s pomůckami. Praktická část se skládá z polostrukturovaného rozhovoru a praktického zaškolení včetně zhodnocení předvedených výkonů rodičů. Výzkumný vzorek tvořilo 17 rodičů s 12 novorozenci. Rodiče byli zaškoleni na správnost a kvalitu úchopu, plynulost, kvalitu a bezpečnost přehmatů. Manipulace a handling obsahovaly: zvedání a pokládání novorozence, nastavení polohy na odříhnutí, nošení v bočním a vyvýšeném klubíčku, nošení v poloze tygříka a klubíčka, polohování na břicho, polohování na spánek a způsob přebalování. Na výstupní kontrole po uplynutí 5 až 8 týdnů byly zhodnoceny zaškolené úkony s dítětem a bylo provedeno zhodnocení vývoje predilekčního držení hlavy dítěte. Tato práce upozorňuje na nejčastější chyby rodičů při handlingu a manipulaci s novorozencem. Lze ji tedy využít pro eliminaci těchto chyb jak pro laickou veřejnost především rodiče, tak i pro odbornou veřejnost například pro školitele v předporodních kurzech. Práci lze též využít jako námět ke zpracování podrobnější studie k danému tématu a připravit tak rozsáhlejší školící materiály pro výuku v předporodních kurzech.
|
|
|
Vliv války na Ukrajině na porod a poporodní adaptaci novorozenců ukrajinských běženkyň
Jelínková, Johana ; Buslenko, Iuliia (vedoucí práce) ; Perebyinis, Daryna (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv války na Ukrajině na porod a porodní adaptaci novorozenců ukrajinských běženkyň. Zkoumané faktory jsou způsob porodu, krevní ztráta za porodu, porodní poranění a Apgar skore novorozence. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje anatomii ženské kostěné pánve, svalům pánevního dna, fyziologickému porodu, vaginálním operačním porodům, císařskému řezu. Dále se zabývá poporodní adaptací novorozenců, multikulturním ošetřovatelstvím a v neposlední řadě se zmiňuje o probíhající válce na Ukrajině. Praktická část práce je pojata jako výzkumné šetření, ke kterému bylo využito analytického sběru dat. Data k praktické části byla čerpána z NIS MEDEA na pracovišti Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Apolinářská 18, Praha 2. Získaná data byla zpracována za pomoci tabulek a grafů. Klíčová slova: běženec, císařský řez, novorozenec, operační porod, porod, porodní poranění
|
|
|
Povědomí matek o laické resuscitaci novorozenců a kojenců
Pešlová, Veronika ; Lamberská, Tereza (vedoucí práce) ; Smíšek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou povědomí matek v oblasti laické resuscitace novorozenců a kojenců a je koncipována jako práce teoreticko-praktická. Teoretická část bakalářské práce byla rozdělena na sedm kapitol. První kapitola popisuje novorozenecké a kojenecké období. Další kapitoly uvádí doporučené postupy v resuscitaci novorozence a kojence dle současných Guidelines z roku 2021, dále definují řetězec přežití, neodkladnou přednemocniční péči, základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Pátá kapitola se zabývá vzděláváním v základní neodkladné resuscitaci. V posledních kapitolách je rozebrána problematika náhlých život ohrožujících epizod - náhlá život ohrožující příhoda (ALTE), náhlá vyřešená nevysvětlitelná ohrožující událost (BRUE), neočekávaný postnatální kolaps (SUPC) a v neposlední řadě také problematika syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS), kde je kladen důraz na jeho rizikové faktory a preventivní opatření. Pro praktickou část mé bakalářské práce bylo využito kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo v období 12/2022 až 2/2023 na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Cílovou skupinou dotazníkového šetření jsou ženy po porodu na odděleních šestinedělí. Respondentky měly k dispozici dotazník v papírové...
|
|
|
Prevence náhlého neočekávaného postnatálního kolapsu novorozence z pohledu těhotných žen a ošetřovatelského personálu porodního sálu pečujícího o novorozence
MAŘINCOVÁ, Lucie
SUPC se může vyskytnout u každého novorozence bez ohledu na pohlaví. Nejčastěji se tento kolaps vyskytuje v prvních dvou hodinách života novorozence při takzvaném skin to skin kontaktu, který probíhá bezprostředně po porodu na porodním sále. Pokud ošetřovatelský personál, jenž pečuje o novorozence na porodním sále bude monitorovat fyziologické funkce novorozence po celou dobu skin to skin kontaktu a bude kvalitně edukovat rodiče ohledně bezpečného provádění skin to skin kontaktu na porodním sále a následné péči o novorozence, výskyt tohoto kolapsu se dá značně snížit. V teoretické části práce popisujeme nejnovější poznatky o SUPC, anatomii poporodní adaptace, první ošetření novorozence, možné příčiny vzniku SUPC, rizikové faktory ze strany novorozence i matky. Dále se věnujeme edukaci dětskou sestrou v prevenci SUPC a v neposlední řadě popisujeme kardiopulmonální resuscitaci novorozence. V praktické části je vyhodnocení výzkumného šetření, jež obsahovalo dva výzkumné vzorky. Výzkum sám byl vykonáván kvalitativně i kvantitativně. Cílem kvalitativního šetření bylo popsat úlohy ošetřovatelského personálu porodního sálu v prevenci SUPC. Cílem kvantitativního šetření bylo zmapovat povědomí těhotných žen o SUPC a první pomoci novorozenci.
|
host ::
RSS.